Albinky roztržené ucho..

Tak jsme si tak mysleli jak si užijeme konečně volnější víkend po hodně náročném pracovním týdnu a místo klidu jsme měli opět blázinec.. sobota začínala celkem v pohodě stávali jsme skoro až k obědu a hned frečli na prochajdu se známými na Říp, kde se holky perfektně vylítaly a my pořádně unavili, ale jelikož se nám nechtělo ještě jet domů a bylo celkem brzo, rozhodli jsme se navštívit ještě známé co mají také ridgebacky(3).. no to jsme neměli dělat.. po příjezdu jsme holky vyložili z auta a vše probíhalo jako vždy - oňuchávání občasný zabublání, ale nic neoblvyklého na přivítání...podotýkám, že jsme tam nebyli poprvé a "holky se znají dobře.. Ale bohužel jejich jenda holčina" akorát začínala hárat a mělá totálně rozhozený hormony což jsme nevěděli.. takže tak po 10min. se rozběhla na Albinu, protože ta než si zvykne tu chvilku na víc psů tak je děsná srábotka vždycky štěká aby každého od sebe odehnala a jejich holčina" si to asi vyložila jinak, že si dovoluje štěkat u ní doma a pustila se do ní.... držela jsem jí za slabiny a tahala jí z Albiny dolů a Albi ležela bezmocně z hlavou na zemi a totálně po...á a vyděšená co se děje..Martin a známá zatím pucovali ten zbytek...pak se mi jí podařilo sundat a byl další fofr.. ostatní 3čubiny jsme uklidnily a pozavíraly vč. Jenny, která se chystala Albinku bránit..no Albuše vyvázle s rozervaným uchem..takže krve jak z vola fofrem na vetku.. Až po první oblbovačce jsme teprve viděli jak na tom je..no má roztrežené ucho tak 5cm až k okraji..takže ucho napůl.. bohužel se to prý nedá už nikdy sešít kvůli špatné hojivosti tak bude mít už nafurt ucho na půl a my teď budeme mít dost práce jí uhlídat aby se to pořádně zahojilo.. což je dost těžký, protože se neustále snaží oklepávat a ten obvaz sundat..no v úterý nás čeká další kontrola a tentokrát u našeho veta... jinak doufám, že jí tenhle hroznej zážitek nijak nehne s psychykou a nebudem jí muset dávat dohromady ještě s nervama kvůli psum..
no a takhle chudák vypadá..

...a pokračujeme.. po dalších dvou dnech jsme se rozhodli po konzultaci s naším vetem Albince ulehčit to trápení a hojení..(mimo jiné, kdyby byl tu sobotu v ČR tak jí to ouško zachrání a sešije dohromady.. ale už to bylo dlouho ty dva dny a začala tam odumírat tkáň) tak jí vet část toho ouška amputoval aby se to lépe hojilo..takže teď už máme Albi doma po narkóze a s ustřiženým uchem.. navíc chytla těžkej zánět do toho ouška jak jí tam tekla ta krev a pot a tak léčíme ouško zevnitř i z venku.. a takhle vypadá po dalším zákroku..držte nám palečky ať jsme brzo zdraví a může zas bezstarostně lítat..

22.11.2009

Uběhlo pár týdnů a Albinky bolístka na oušku už je pro nás naštěstí jen nehezká vzpomínka... ouško se krásně zahojilo a už dokonce pomalu dorůstá i srst, takže to pomalinku nebude ani vidět. Mezi pejskami to sice ještě není úplná sláva, ale Albinka se celkem snaží a pracujeme na tom".. Hlavní je, že už jsme z toho nejhoršího venku a doufám, že se nám teď smůla bude vyhýbat obloukem..